Uběhly dva týdny od našeho prvního srazu sezóny, který proběhl v osvědčeném příjemném areálu a s osvědčeným nabitým programem. Opět jsme si velmi užili poloorientační závod, který byl plný chytáků a kde nám místy ztěžovalo aktivitu počasí. Od pátku do soboty se nám z té zatažené oblohy vsypalo poměrně dost sněhu, a tak jsme v neděli odjížděli do naprosto romantické bílé krajiny. Vraťme se ale k poloorientačnímu závodu, protože člověk, který má po svém boku psa, nikdy není sám! Ale to se předbíhám.  

Tentokrát nás Chase nechal počítat židle v lese, hledat letopočty a kalichy z 3D tisku, počítat hasičské helmy, zkoumat co je a není vandalismus a v neposlední řadě počítat dámy v oknech, které jsou samy. Háček byl v tom, že to byly malby na zdi poměrně vzdálené lidskému oku a na některých malbách byli pánové. Zrada největší ovšem byla, když jsme se při vyhlašování dozvěděli, že paničky se psem se počítaly také, protože tam byly samy. Ale brali jsme verdikt sportovně, stejně jako zvláštní diplomy po udělení těch za body. Počasí totiž nedávalo zabrat jen autům, nebo hledačům všeho možného, kteří se to snažili za vydateného sněžení najít. Dostihlo bohužel i tentokrát jediného fotografa, který odešel s diplomem za to, že se neplánovaně ocitl placatý i s foťákem. Všichni jsme však ve zdraví a vcelku došli z orienťáku zpět. Poté co jsme procvičili závity a řádně se pobavili v okolí Bohdanče, zašli jsme si na příjemnou prohlídku místního piovaru a šunkárny, kterou si nikdy nenecháme ujít. 

Zimák máme tedy zdárně za sebou, ale za rohem už číhá rovnou Jarní sraz. Budeme se už za pár měsíců těšit na našem největším letošním setkání na Kletečné!